Václav Klaus - Index vlivu v politice

Vystoupení exprezidenta Václava Klause před Obecním domem v říjnu 2020 bez roušky bude řešit Nejvyšší správní soud. Obrátilo se na něj ministerstvo zdravotnictví. To totiž nesouhlasí s tím, aby Klaus za porušení tehdy platných protiepidemických opatření nedostal pokutu. České televizi informaci potvrdil mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Klausovi uložily úřady osmitisícovou pokutu. Tu ale pravomocně zrušil Městský soud v Praze letos na konci října s tím, že vládní opatření soud o měsíc později označil za nezákonné.

Když se Pithart ohlíží za bývalými prezidenty, říká že síla Václava Havla byla ve slově, Václav Klaus i jako prezident byl podle něho autoritářský a vyžíval se v konfrontaci a Miloš Zeman neměl nikdy žádnou ideu: má rád jen moc.

Okolo pěti tisíc horníků demonstrovalo na Staroměstském náměstí za vytvoření podmínek nezbytných pro transformaci odvětví a dořešení ekonomických a sociálních problémů. V prohlášení, které členové krizového štábu předali vládě, mimo jiné stálo: „Zkušenosti posledních let zcela zřetelně ukázaly, že z dosavadních slibů bylo splněno zcela nebo částečně jen to, co jsme si vynutili urgencemi, demonstracemi či stávkovými pohotovostmi.“ Takovéto jednání ovšem odmítl jak ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, tak i premiér Václav Klaus.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vražda súdánského studenta Vysoké školy ekonomické (VŠE) Hasana Amína Abdara Rádího 8. listopadu 1997 vyburcovala veřejnost i politiky k boji proti rasismu. Konaly se mnohatisícové demonstrace proti rasismu a politici žádali zákaz skinheadských hnutí. „Jsem absolutně šokován, absolutně ohromen a děsím se ze skinheadského hnutí", uvedl například tehdejší premiér Václav Klaus.

V listopadu 1992 se debatovalo o způsobu volby prezidenta budoucí samostatné České republiky. Když se Václav Havel vyjádřil v tom smyslu, že by se občanským demokratům nelíbilo, kdyby budoucí prezident od občanů v přímé volbě získal silnější mandát než oni, probleskla v médiích zpráva, že ODS Havlovu kandidaturu na prezidenta nepodpoří. Předseda strany Václav Klaus tuto zprávu vzápětí dementoval: „Já to prohlašuji za největší ránu pod pás, která se udála v oblasti sdělovacích prostředků od 17. listopadu. Považuji to za natolik destabilizující zprávu, rovnající se na politickém nebi tomu, jako by byla zpráva, že vypukl požár v jaderné elektrárně.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jak v Češích povzbudit přesvědčení, že i oni jsou součástí Evropské unie? Rozhodně ne kampaněmi, které známe od Evropské komise ve stylu let’s come together, což se dá přeložit i jako „pojďme se společně udělat“. Takovou kampaň...

Česko si připomnělo 104. výročí vzniku samostatné republiky. Prezident Miloš Zeman jmenoval nové generály a udělil svá poslední státní vyznamenání. Ocenil rekordní počet osobností, 78. Předání vyznamenání už od začátku provázela řada kontroverzí a tradičně také kritika oceněných osobností. Představitelé napříč politickým spektrem pochválili prezidenta snad jen za metál pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ozdobou samotného ceremoniálu se nakonec stala Ivanka Trumpová (40), která převzala ocenění za svou matku Ivanu (†73). Vše vyvrcholilo recepcí ve Španělském sále, kde měl proslov jak stávající prezident, tak bývalý prezident Václav Klaus. Tam už ale chyběla nejen Trumpová, ale i třeba premiér Petr Fiala.

Pražský městský soud zrušil pokutu osm tisíc korun, kterou úřady uložily bývalému prezidentovi Václavu Klausovi za vystoupení bez roušky před Obecním domem v Praze v roce 2020. Rozhodnutí o pokutě se totiž opíralo o opatření, které už v té době bylo zrušeno. Rozsudek je pravomocný, žalované ministerstvo zdravotnictví proti němu může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Praha - Pražský městský soud zrušil pokutu 8000 korun, kterou úřady uložily bývalému prezidentovi Václavu Klausovi za vystoupení bez roušky před Obecním domem v Praze v roce 2020. Rozhodnutí...

Bývalý prezident Václav Klaus uspěl u pražského městského soudu s žalobou proti ministerstvu zdravotnictví kvůli osmitisícové pokutě za nenošení respirátoru. Její udělení bylo podle soudu nezákonné a trest tak zrušil. Ve svém rozhodnutí zohlednil, že soudy o případu rozhodovaly poté, co bylo ochranné opatření pražským městským soudem v listopadu 2020 zrušeno. Vyplývá to z rozsudku, který má Česká televize k dispozici.

Městský soud v Praze pravomocně zrušil pokutu, kterou úřady uložily bývalému prezidentovi Václavu Klausovi za vystoupení bez roušky před Obecním domem v Praze. Rozhodnutí o pokutě se totiž opíralo o opatření, které už v té době bylo zrušeno jako nezákonné. Rozsudek je pravomocný, žalované ministerstvo zdravotnictví proti němu může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Ihned po návratu československé delegace z londýnského summitu, kde byla nastíněna otázka potřebné úpravy asociační dohody s Evropským společenstvím v důsledku rozdělení ČSFR, podepsali český a slovenský premiér 16 dohod o budoucí spolupráci mezi Českem a Slovenskem. Podle Václava Klause byly vytvořeny základní podmínky pro plodnou spolupráci po 1. lednu 1993.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Premiér Václav Klaus se sešel ke společné večeři s Václavem Havlem. Novinářům oba dva popsali svůj vzájemný vztah. Ze strany Václava Havla šlo čistě o informační setkání, na němž proběhla neformální výměna názorů. Václav Klaus pak svůj vztah s Václavem Havlem specifikoval v interview The New York Times, kde ho označil za křehký.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve středu 28. září Miloš Zeman oslavil 78. narozeniny, které budou poslední ve funkci prezidenta. Novou hlavu státu vyberou voliči v lednu příštího roku. Prezident patří spolu se svými předchůdci Václavem Havlem a Václavem Klausem k trojici nejvýraznějších polistopadových politiků. 9 let vedl ČSSD, která se tehdy vypracovala v jednu z nejsilnějších tuzemských stran, řídil Sněmovnu i vládu a nyní je od roku 2013 druhé funkční období českým prezidentem. Jeho působení na scéně budí pozornost, v médiích často rezonují jeho nejrůznější výroky, postoje či spory, v poslední době byl v centru pozornosti celé země jeho zdravotní stav. 

V budově Úřadu vlády ČSFR se sešla Rada obrany státu, aby projednala rozdělení armády po předpokládaném rozpadu federace. Podle českého premiéra Václava Klause vznesla slovenská strana námitky k navrhovanému principu dělení armádního majetku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Federální ministr obrany Imrich Andrejčák se vyslovil pro existenci společné armády i během přechodného období po rozpadu federace. Tím by podle něj byla zajištěna obrana obou nástupnických republik mezi rozpadem federace a vznikem národních armád. Jednoznačně proti ovšem byla ODS, včetně českého premiéra Václava Klause. A podobně se posléze vyjádřil i slovenský premiér Vladimír Mečiar.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

První cesta Václava Klause do regionů ve funkci českého premiéra vedla na severní Moravu. Premiér se mimo jiné setkal se členy krizového štábu Moravskoslezského sdružení FOS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Ti zaslali premiérovi 4. září pět požadavků podmíněných ultimátem, že nebudou-li vyřešeny právě do 10. září, bude v ostravsko-karvinském revíru vyhlášena stávková pohotovost. Podle Václava Klause se přesto nejednalo o jediný ani hlavní, důvod jeho cesty na severní Moravu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve čtvrtek večer zasáhla svět tragická zpráva o úmrtí britské královny Alžběty II. Na situaci reagují i čeští politici. Prezident Miloš Zeman zprávu přijal s hlubokým zármutkem. „Její oddaná služba monarchii, nesmírná pokora a vznešenost zůstane navždy v našich srdcích,” uvedl ve svém prohlášení. Na osobní setkání vzpomenuli expremiér Andrej Babiš a exprezident Václav Klaus.

Pochopil jsem, že Slovensko chce být prvně v dějinách samostatným státem, že chce nezávislost, řekl k situaci před třiceti lety bývalý český premiér a prezident Václav Klaus. Jako člověka, který se narodil ve státě společném, ho to netěšilo. Vědomí nevyhnutelnosti rozpadu u něj pramenilo ze tří momentů – pomlčkové války, dvouletého působení v roli federálního ministra financí, které provázely každodenní spory, a také neformální rozhovor s tehdejším slovenským premiérem Jánem Čarnogurským, který mu oznámil, že Slovensko chce samostatnost. „Bránit se tomu by vytvořilo neklid a nestabilitu a komplikace do budoucna,“ uvedl Klaus.

Rozpadu Československa podle bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara předcházela řada chyb. První podle něj udělal Václav Havel v lednu 1990, kdy přednesl návrh na změnu názvu státu. Mečiar míní, že „spor o pomlčku“ vyvolal mnoho emocí. Také řekl, že při jednání s Václavem Klausem prošli všechny varianty možného budoucího státu, nakonec se však shodli na rozpadu. „Mnoho prostoru pro rozhodování jsme neměli. Vyžadovala si to ekonomika i sociální tlak,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24.